Vítejte na stránkách 3 bíglích agiliťaček

Neděle 26.9.2010 - agility závody Svatováclavský FitminCup (Nymburk)

Rozhodčí: zkoušky Zdeněk Spolek, neoficiální jumpingy Jana Frydrychová

Na červnových závodech v Nymburku se mi nelíbila organizace oficiálek, tak jsem si řekla, že Nymburk už víckrát ne, ale neoficiální závody druhý den byly naopak pohodové... Při zvažování, jestli se zúčastnit podzimních závodů, které se měly konat na hasičském hřišti (tedy mimo hrbolatý nymburský cvičák), jsem se nakonec rozhodla, že dám Nymburku ještě jednu šanci. Vedle nedělních dvojzkoušek se totiž na vedlejším parkuru měly konat ještě neoficiálky, na které jsem tak mohla přihlásit i Ešlinku, aby si zvykala na závodní prostředí 

Co čert nechtěl, těšně před závody mě přepadnul nějaký zákeřný bacil a celou sobotu jsem proležela doma v horečkách, kašlala, kýchala, smrkala, z očí mi teklo a já přemýšlela, jak to v neděli vůbec odběhám  Nedělní ráno vypadalo také bledě - sice mi bylo maličko líp, ale venku byla zima, foukal studený vítr a od sobotního večera vydatně pršelo, takže se všude po silnici valily proudy vody... Ale přece to nevzdáme bez boje - Martina nás naložila do sharanobusu a jelo se. Když jsem na místě vystoupila z auta a moje boty zmizely v hluboké kaluži , tak jsem věděla, že to dnes nebude vůbec jednoduché. A taky nebylo... Pořadatelé měli co dělat, aby závody ukočírovali - oficiálky a neoficiálky v jeden den bylo holt příliš velké sousto pro tak malý počet pomocníků. Zatímco na neoficiálním parkuru fungovala časomíra i ozvučení, tak u dvojzkoušek se časomíru nepodařilo zprovoznit a z reprobeden nebylo slyšet téměř nic. Bohužel nebyly nikde vyvěšovány ani startovní listiny, ani výsledky, takže vládnul docela chaos....A k tomu všemu nebylo na hřišti žádné zázemí, nebylo kde si dát čaj nebo kávu, nebylo kde se ohřát  Dobře, že jsem s sebou měla termosku s čajem, takže jsem aspoň občas mohla usrknout teplého čaje a dát napít i holkám, aby to v tom psím počasí neodmarodily...

Naštěstí začínaly hned ráno dvě trojkové zkoušky, takže jsme měly s Denčou a Jess odběháno na relativně neblátivém povrchu. Během krátkého času jsem tak zaběhla 4x parkur A3 (Jessie - 1. a 3. místo, Denny - 4. a 7. místo) a do toho jeden jumping s Ešlinkou (9. místo). Byla jsem totálně promoklá až na kůži, promrzlá, kopačky plné mazlavého bláta, plíce mi rachotily, ale o to větší radost jsem měla z toho, když se nám běh povedl. Martina se Zlatkem to po první zkoušce A2 vzdali, takže jsme si ještě s Ešlinkou zaběhly druhý jumping a jelo se domů. Až navečer mi volala Janik, že Ešlinka druhý jumping vyhrála, a že nám tedy doveze granulky (slibovaných diplomů se ale bohužel nikdo ze závodníků nedočkal ).

Inu, ne každé závody se pořadatelům vydaří se vším všudy, a ne vždy je na vině počasí... Když to tak vezmu, tak nakonec se mi oba jumpingové parkury Jany Frydrychové i obě zkoušky usměvavého a dobře naladěného Zdeňka Spolka běžely dobře, a nejdůležitější je, že to psí holky zvládly ve zdraví  Však se taky po příjezdu domů zavrtaly do gauče a okamžitě usnuly.

PS: A Marti, Tobě moc děkuju za odvoz, protože bych se do Nymburka se svým porouchaným autíčkem nedostala a ještě jednou se omlouvám, že jsem Tě na tyto závody vytáhla, i když se Ti tam vůbec nechtělo....