May Cup Mladá Boleslav
V sobotu ráno jsme s Jessinkou vyrazily na závody do Mladé Boleslavi – tentokrát jsme se svezly s Helčou a Julinkou. Závody zase pískal pan rozhodčí Spolek a opět si pro nás připravil mimořádně běhavé parkury. Musím říct, že mi sedly všechny tři parkury a nebýt drobných chybiček, tak bychom byly s Jessie na bedně hned třikrát 
Jessinka se od samého rána tvářila, že s ní dnes nic nebude. Nechtěla si hrát, nechtěla běhat s kámoši, nahodila výraz „mouchy – snězte si mě“ a tvářila se nesmírně znuděně. „Tak s tímhle materiálem mám běhat?“ pomyslela jsem si... To jsem ale bohužel netušila, že to na mě Jessie jenom hraje, a že se v okamžiku, kdy se ocitne na parkuru, promění v agiliťáckou dračici, kterou znám 
Po těch ospalých ranních pohledech jsem fakt nepočítala s tím, že poběží, takže jsem potom měla během celého parkuru co dělat, abych ji stihla. Taky se mi to v jednom momentu pořádně nevyplatilo, protože jsem ji nestihla u rovného tunelu před cílem a málem došlo k ošklivé kolizi, když jsem ji za tunelem potřebovala vytlačit doprava na skočku, ale nebyla jsem dostatečně rychlá. I panu rozhodčímu se prý v tu chvíli zatajil dech - naštěstí jsem to ustála, podařilo se mi taktak zabrzdit, takže ani Jess nepřišla k žádné újmě na zdraví a parkur jsme doběhly s odmítačkou a shozenou laťkou. Nebýt tohoto zádrhelu, tak by nás bedna neminula 
Ve zkouškách nám pan rozhodčí mávnul shozenou laťku, která ale spadla docela dlouho po tom, co jsme proběhly (díky větru takto spadlo za den více latěk), ale stejně to dalo na krásné 2. místo na výbornou a Jessie měla dokonce nejrychlejší čas ze všech SA2 
Vyhrály jsme krásnou barevnou kokardu (dovezenou údajně až z daleké Anglie), dobrůtky a společenskou hru pro dvounožce 
V posledním běhu se mi již při prohlídce nelíbil náběh do slalomu. A taky jsme ho parádně zkazily 
Kdyby se nám ale povedl bez problémů, tak by na nás i v tomto běhu čekal nějaký ten stupínek vítězů...
