Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mistrovství ČR Žamberk 2010

12. 9. 2010

Víkend 11.-12.9.2010 - Mistrovství ČR v agility (Žamberk)

Rozhodčí: Spolek, Glabazňa, Rybář, Schjelderup (Norsko)

 

Mistrovství ČR v agility aneb "svátek agiliťáků" se (stejně jako vloni) konalo v pěkném prostředí kempu v Žamberku. Tentokrát jsme vyrazili s Martinou bez chlapů (měkké "i" je tam správně, protože s námi jel i Zlaťák, rodu mužského ). Už od května jsem měla objednanou chatku přímo v kempu, abychom se nemuseli v sobotu nikam trmácet, takže jsme od pátku do neděle okupovali útulnou chatičku - my dvě a k tomu 5 bíglic a jeden Zlatko. Dokážete si jistě představit, jak se nám spalo na malých válendách, když jsme každá měla v posteli 3 psy, kteří se na posteli rádi roztahují  Ale důležité je, že pejsani měli pohodlí a dosyta si spinkání v postelích užili  A my s Martinou jsme si víkend užily také, strávily jsme ho se svými psy, sportem, který nás baví a navíc jsme se za ty 3 dny tak nasmály jak už dlouho ne.....

Myslím, že nemá cenu, abych zde zdlouhavě popisovala jednotlivé běhy a vypisovala hromadu čísel - jak Jessinka, tak Denča do běhů dávaly vše, soustředily se a byly úžasné. Bylo moc příjemné z nich cítit, s jakou radostí běhají a jak si jednotlivé běhy užívají - myslím, že právě o tom by agility mělo být (pes by měl běžet proto, že ho to baví, a ne proto, že musí příp. běžet se strachem, že udělá chybu a páníčka tím nazlobí)...

Parkury stavěl a posuzoval kromě našich rozhodčích (Zdeněk Spolek, Tomík Glabazňa + zóny hlídal Péťa Rybář) i pan Harald Schjelderup z Norska, jehož parkury kupodivu nepatřily k nejtěžším. Oproti loňskému roku, kdy parkury stavěl jeho norský kolega a člověk po každé druhé překážce lámal psa jinam, byly tyto parkury vzdušné a velmi běhavé, dalo by se říct, že byly na úrovni jedničkových až dvojkových zkoušek 

Denča měla bohužel smůlu, když se v sobotním jumpingu jednotlivců diskvalifikovala, a tím pádem už jí nešlo o celkové součty. V našem bíglím družstvu BIG-LOVE (Janik Vodvárková a Zip, Hanka Šejnohová a Bonie a Martina Hronová a Rendy) ostudu rozhodně neudělala, doběhla vše a dokonce byla nejrychlejším členem našeho čtyřčlenného družstva  Škoda, že se Hance a Martině doběhnout nepodařilo, a tím jsme o součty také bojovat nemohly... V sobotu se pak Denče podařila ještě jedna diskvalifikace v běhu CACIAg  Malý neduh se nám ale do běhů přece jen vloudil - všechny zóny na kladině či áčku byly nečekaně OK, ovšem kromě houpačky, kterou Denča hned ve dvou bězích odskočila, takže to znamená, že ji musíme víc trénovat...

Jessince se podařilo výborně zaběhnout sobotní jumping - s čistým během bez trestných bodů za čas se umístila na krásném 11. místě z 59 týmů  Běh CACIAg se Jess také vydařil - umístila se mezi šeltiemi na úžasném 5. místě! V družstvech bohužel skočila zónu na kladině a v nedělním jumpingu se diskvalifikovala, takže naše slibné družstvo DREAM TEAM (Jana Šedivá s pudlíkem, Zuzka Nováková s kavalírem Renýskem a Janča Zemková s šeltií Ričínkem) o součty bohužel také nebojovalo  Do finále jednotlivců jsme v neděli nastupovaly jedenácté od konce a nervozita byla velká, to nepopírám. Ale vzhledem k času, který zaběhl jeden z PRTů a zdaleka na něj neměli ani ti nejrychlejší psi, jsem předem tušila, že i když parkur doběhneme, tak díky trestným bodům za čas skončíme ve výsledkové listině až někde vzadu. Nakonec z toho ale bylo 15. místo z 61 závodníků díky skočené zóně a trestným bodíkům za čas, ale i tak je to na 3,5 letou čubinku skvělý výsledek a oproti loňsku obrovské zlepšení. Jessinka tak byla nejlepším bíglem reprezentujícím své plemeno, protože ani v mediích nedokázal nikdo zaběhnout s tak nízkým počtem trestných bodů  Ještě zmíním, že v žádném běhu neklesla její rychlost pod 4,0 m/s (nejnižší rychlost v agility jednotlivců byla 4,11 m/s) 


V sobotu navečer jsme vyrazily (tentokrát je na místě tvrdé "y", protože jsme jely jen s Martinou a mýma bíglinama) na návštěvu za Bertíkem, kde nás Bertíkovi páníčci vřele uvítali a pohostili (tak výborné grilované masíčko jsem už dlouho nejedla). Celý večer byl moc příjemný, dozvěděly jsme se, jaké lumpárny už Bertík stihnul natropit, pobavily jsme se nad různými historkami, Bertík byl mezi holkama ve svém živlu a holky vyškemraly spoustu sušeného kachního masíčka, takže si každý přišel na své  Mockrát děkuji celé Bertíkovic rodině za výborné papání a za báječný večer - bylo nám u vás moc fajn....

 

Obrazek

 Více fotografií najdete ve fotogalerii 

 

Náhledy fotografií ze složky Návštěva u Bertíka