Jdi na obsah Jdi na menu
 


OPSION 006 Havlovice

4. 10. 2009
Tak jako každý rok jsme i letos na začátku října vyrazily do Havlovic na agility závody OPSION (dříve pod názvem Krakatit), které pravidelně pořádají Pavel Košek a Irča Kochová. Docela mě udivilo, že o tyto závody nebyl ze strany závodníků moc velký zájem - sešlo se nás kolem 80 týmů. Možná se lidem nechtělo, možná se báli podzimního nevyzpytatelného počasí, možná zapůsobila hospodářská krize.... ale kdo přijel, ten rozhodně nelitoval. Počasí nakonec vyšlo docela pěkné, sice nebylo žádné teplo, ale nepršelo a i to sluníčko na nás občas vykouklo. Organizace byla tradičně skvělá, výsledky byly okamžitě vyvěšovány na tabuli a kantýna by si zasloužila metál (guláš, bramboráčky i palačinky byly opravdu vynikající, a když k tomu připočítám příjemné kantýnské, které kolem sebe po celý víkend šířily dobrou náladu, tak to fakt nemělo chybu). Možná mohlo být o něco preciznější posuzování zón a odmítaček ze strany rozhodčí, ale to pořadatelé stejně ovlivnit nemohou... Velmi originální ovšem bylo to, že se nedělního vyhlašování vítězů zúčastnil věhlasný havlovický vodník  
 
Parkury stavěla a posuzovala paní Eva Plíštilová - byly opravdu hodně technické i běhavé zároveň a já osobně jsem si při každé prohlídce nachodila hned několik verzí, jak by se to dalo zaběhnout  Musím říct, že jsem byla hodně překvapená, když se nám nakonec podařilo doběhnout všechny otevřené běhy a bojovaly jsme tak o umístění v součtech za celý víkend. Smůlu jsme si vybraly ve zkouškách, které se nám tentokrát moc nevyvedly 

 

Obrazek

 

Musím se přiznat, že se mi v neděli vůbec nechtělo vstávat. Už ranní cesta autem do Havlovic byla napínavá, protože nám do cesty náhle skočila srnka - Martina naštěstí stihla včas zabrzdit, srnka chvilku stála před naším autem a dívala se na nás (pořád vidím ty krásné tmavé oči) a pak odhopkala zpátky do keřů. Naše nedělní výkony byly bohužel zčásti ovlivněné mou žaludeční nevolností - v sobotu večer jsem se totiž zúčastnila "malé oslavy", která se nakonec zvrhla ve "velkou žranici" a celé ráno pro mě bylo utrpením. Naštěstí začínali běhat "largíci", takže jsem mohla s holkama v klidu vycházkovat a uklidňovat žaludek. Ale první dva běhy jsem si stejně vytrpěla a po doběhnutí parkuru jsem musela vypadat nějak takhle:

Obrazek

 

 

A tady jsou výsledky našich jednotlivých běhů:

 
SOBOTA:
 
Denny jumping - 2. místo z 11 týmů, čistý běh (rychlost 3,86 m/s)
Denny zkouška MA2 - DIS (tato zkouška byla zkouškou mých nervů - Denča mi skákala zóny z půlky kladiny  a vůbec si dělala, co chtěla, tak jsme nakonec běh ani nedokončily - byla to škoda, protože tento parkur v MA2 nakonec nedoběhl nikdo)
Denny agility - 1. místo z 11 týmů, čistý běh (rychlost 3,37 m/s)
 
Jessie jumping - 6. místo z 26 týmů, čistý běh (rychlost 4,04 m/s)
Jessie zkouška SA3 - DIS (zde se podařilo doběhnout pouze jedné závodnici, všechny ostatní týmy se diskvalifikovaly)
Jessie agility - 5. místo z 26 týmů, čistý běh (rychlost 3,53 m/s)
 
V průběžných součtech za sobotu se Denča umístila na 1. místě v kategorii Medium a Jessie na 2. místě v kategorii Small 
 
 
NEDĚLE:
 
Denny jumping - 2. místo z 9 týmů, čistý běh (rychlost 4,01 m/s)
Denny zkouška MA2 - 1. místo ze 4 týmů, 1 chyba (rychlost 3,58 m/s) - sice 1. místo, ale nebyl to běh, na kterých bych byla nějak pyšná :-/
Denny agility - 3. místo z 9 týmů, 2 odmítnutí (rychlost 3,31 m/s)
 
Jessie jumping - 6. místo z 23 týmů, čistý běh (rychlost 4,37 m/s)
Jessie zkouška SA3 - opět DIS (osudným se nám stalo klouzavé áčko, ze kterého Jessie sjela z nástupní části zpátky dolů - jinak bychom zkoušku doběhly. Měla jsem strach, jestli si nezlomila drápek, ale naštěstí bylo vše v pořádku a Jessie svůj nepříjemný zážitek neřešila)
Jessie agility - 7. místo z 23 týmů, 1 chyba = skočená zóna na kladině (rychlost 3,98 m/s)

 

 

Obrazek



V celkových součtech obsadila Denča 2. místo v kategorii Medium (o pouhých 4,25 sekund za první Zuzkou Tvrzníkovou, které vítězství moc přejeme) a Jessie obsadila v kategorii Small 1. místo a stala se tak Šampionem OPSIONu 006 !

 

 

Obrazek

 

Na konci článku bych ještě chtěla poděkovat Martině (od Indy a Zlatka), že nás svým autíčkem na závody i ze závodů v pořádku dovezla, že nám dělala příjemnou společnost a hlavně, že nám v neděli po skončení závodů neujela a trpělivě s námi počkala na vyhlášení výsledků (i když už byla Indýrce ziminka a musela se schovat do nové mikiny). Martino, díky 

 

Obrazek