Rychnovský rarášek 2009
Uplynulý víkend nám dal docela zabrat - nejen mně a Jessince (sobotní závody agi a nedělní zkoušky ZOP), ale i Denče, která musela být doma sama s páníkem a hodně moc se jí po nás stýskalo. Naštěstí to byl na delší dobu poslední sportovní hektický víkend, který jsme trávily mimo domov - další agi závody na Rozkoši (23.-24.května) jsem odhlásila, přestože jsou to
tradičně nejkrásnější závody v celém roce. Ale už nechci nechávat smutnou Dennynku samotnou doma, chci ji mít hezky pod dohledem, kdyby se cokoliv dělo, protože termín porodu se nám rychle blíží...
Sobota tedy patřila závodům agility "Rychnovský rarášek", kde jsme s Jessinkou chtěly zakončit jarní sezónu (další závody jsou totiž v plánu až někdy na léto). Velmi dobře zorganizované závody nezkazil ani májový deštík, který se drze připomínal téměř celý den. Parkury stavěla a posuzovala Alice Glöcknerová a opět musím říct, že to bylo parkury moc hezké. Je fakt, že první jumping mi ale moc nesednul. Už při prohlídce jsem cítila, že to není
úplně to pravé, i když nakonec jsme se s ním s Jessinkou prokousaly statečně a kromě jedné zbytečné odmítačky jsme ho zaběhly moc pěkně. Bylo z toho krásné 8. místo z 35 týmů small.
Potom přišly na řadu zkoušky - parkur postavený pro kategorii A2 se mi moc líbil a mrzí mě, že jsme ho s Jess zkazily. Jessinka štěkala jako divá a hned 2x špatně naběhla do slalomu a jako vrchol exhibice ještě skočila pořádnou zónu na kladině 
Taky z toho bylo 9. místo ze 14-ti týmů...
Poslední parkur agility měl více záludností, než je běžné. Jeden z největších problémů byl pro většinu závodníků látkový tunel (bouda) pod áčkem. Většina lidí kvůli obíhání plachty nestihla pohlídat zónu na áčku a poté hodně pejsků bojovalo s tím, že se jim nechtělo do oné boudy pod áčkem zaběhnout. Říkala jsem si, že tohle nemůžeme nikdy zaběhnout, takže jsem to
ani nějak neřešila. Bylo to buď a nebo... Než jsem se stačila rozkoukat na startu, tak jsme byly v cíli - byl to opravdu hodně rychlý běhavý parkur (téměř jumpingová rychlost) a povedlo se nám ho zaběhnout rychle a bez chybičky, což nám vyneslo 4. místo z 35 závodníků 
Podařilo se nám tedy zaběhnout naše čtvrté závody v řadě bez jediné diskvalifikace, a to považuji za megaúspěch. Kvůli (nebo spíš díky) naší dnešní řidičce Martině se Zlatkem, kteří se umístili na krásném 3. místě ve zkouškách LA1, jsme zůstaly i na vyhlášení vítězů. Na bedně jsme sice nebyly ani v jednom z běhů, ale ostatním vítězům jsme zatleskaly s chutí. Na závěr se ještě vyhlašovali vítězové součtu agility a jumpingu z každé kategorie a k mému velkému údivu jsme se s Jessinkou v SA2 staly vítězi! A hned poté přišla ještě jedna super zprávička - naše absolutní vítězství v součtech všech small! Tak to bylo fakt nečekané. Vůbec jsem totiž nevěděla, že se na "Raráškovi" nějaké součty dělají 
Nakonec jsme si tedy i my odvezly spoustu příjemných cen 
Po příjezdu domů jsme s Jess okamžitě odpadly - není také divu, vždyť jsme ráno vstávaly ve 4. hod. a domů jsme dorazily až někdy kolem půl desáté večer. A to nás hned druhý den ráno čekala zkouška ZOP - ale o tom si přečtěte tady.
