V týdnu u nás napadl první sníh letošního podzimu, ale ani to nás neodradilo od účasti na dvoudenních závodech Zlatá překážka v Hradci Králové, kam přijeli pískat rozhodčí Roman a Iveta Lukáčovi ze Slovenska. Počasí si s námi po celý víkend docela pohrávalo. Sobota byla mrazivá a oblačná, a tak se všichni závodníci těšili na neděli, kdy meteorologové slibovali o stupeň tepleji a trošku toho sluníčka. Předpověď se ale bohužel nevyplnila a v neděli bylo ještě chladněji a k zimě se navíc přidal i nepříjemný déšť
Ešlinka díky počasí strávila většinu času v boudičce v autě, kde spokojeně spinkala v pelíšku, a Denča s Jessie byly ve své boudičce také pořádně zachumlané v teplé dece. Na zahřátí jsem s sebou vezla termosku s teplým čajem, ale většinu čaje jsem nakonec obětovala holkám, aby za celý den vůbec něco vypily. Moc dobře totiž vím, že v zimě nechtějí pít studenou vodu, ale vlažným čajíkem nepohrdnou
V sobotu i v neděli se začínalo zkouškami. Běhalo se na dvou parkurech, takže jsem po celý víkend kmitala z jednoho parkuru na druhý. Jako první jsem běžela zkoušky s Denčou – parkur Romana Lukáče nám docela sednul, a i když jsem si hodně hlídala zóny, což nás maličko zdrželo, tak jsme se umístily na krásném 2. místě. Pak přišly na řadu zkoušky SA3 – to, co mi Jessie celé sobotní ráno předváděla, mě stálo opravdu hodně sil a nervů. Takové krásné parkury, které by šly celkem dobře zaběhnout a Jessie štěkala, byla roztěkaná, skákala zóny a dělala, že nezná kruh. Měla jsem prostě pocit, že mi někdo tajně vyměnil psa a byla jsem vděčná za to, že se Jessinka odpoledne srovnala a běhala tak, jak ji znám. Problémům s kruhem jsme se sice nevyhnuly ani v nedělní zkoušce a jumpingu (tentokrát spíš mojí chybou, protože jsem ho po sobotních problémech asi až moc řešila
), ale nebyl to už tak příšerný běh jako v sobotu.
SOBOTA:
Denny jumping - 4. místo z 25 týmů, čistý běh (rychlost 3,85 m/s)
Denny zkouška MA2 – 2. místo z 11 týmů, čistý běh (rychlost 3,69 m/s)
Denny agility – 14.místo z 25 týmů, 2 chyby v podobě skočených zón (rychlost 3,92 m/s!!!)
Jessie jumping – 8. místo z 31 týmů, čistý běh (rychlost 4,08 m/s)
Jessie zkouška SA3 - DIS
Jessie agility - 20. místo z 31 týmů, 2 chyby a 2 odmítnutí aneb výše jmenovaný „roztěkaný běh hrůzy“ (rychlost 3,19 m/s)
tentokrát šla s mamkou na bednu i malá Ešlinka
Původně plánovaný sobotní závod družstev se nakonec díky chladnému počasí nekonal, ale vzhledem k tomu, že byly pro účastníky připravené ceny, tak pořadatelé nechali vylosovat rozhodčími celkem 12 „vítězných lístků“. Náhoda tomu chtěla a do Jičína nakonec putovaly hned 3 ceny – vylosovaná totiž byla Martina Černá, po ní Lucka Dušková a nakonec i já
NEDĚLE:
Denny jumping - 8. místo z 22 týmů, čistý běh (rychlost 3,64 m/s)
Denny zkouška MA2 – DIS (zrádný náběh do slalomu hned vedle přímého náběhu do tunelu)
Denny agility – 7. místo z 22 týmů, 1 chyba v podobě skočené zóny (rychlost 3,6 m/s)
Jessie jumping – 14. místo z 29 týmů, 1 chyba a 1 odmítnutí – opět problém s kruhem, který se Jess nelíbil
(rychlost 3,84 m/s)
Jessie zkouška SA3 – 5. místo z 11 týmů, 1 chyba a 1 odmítnutí (rychlost 3,47 m/s)
Jessie agility – 4. místo z 29 týmů, čistý běh (rychlost 4,05 m/s) – na tento běh jsem u Jessinky z celého víkendu asi nejvíc hrdá
Přestože jsem ji hodně zpomalovala na zónách, tak nám to vyneslo krásné 4. místo, ze kterého mám velikou radost, i když je to jen „bramborová pozice“
Závěrečné vyhlašování výsledků se bohužel neobešlo bez problémů. Podle pořadatelů se měly součty původně dělat jiným netradičním způsobem podle určitého bodového systému – výsledky byly v neděli před vyhlášením dokonce i vyvěšeny na tabuli. Např. Martina a Zlatko zvítězili v kategorii LA2 a já s Denčou obsadila 2. místo v kategorii MA2, takže byl rázem velký důvod k oslavě Během vyhlašování ale asi někdo přišel na nějakou chybičku, a tak byly součtové výsledky rychle předělány podle klasického hodnocení. Dennynce to sice pomohlo k 1. místu , ale na Zlaťáka už bohužel zbylo až 5. místo (i když 5. místo z 36 závodních týmů není vůbec žádná ostuda, protože Zlatko běhal po celý víkend moc hezky a v součtech to natřel mnoha borderkám). Martinu kromě toho zcela jistě zamrzelo i to, že se jí Indy diskvalifikovala v závěrečném běhu na poslední překážce, a tím holky přišly o „zlato“ a posunuly se až na 5. místo Ze závodů v Benešově (běh s Jessie) moc dobře vím, jaký je to pocit, když se po úspěšném běhu přihodí diskvalifikace na úplně poslední překážce Ale kdo běhá s bíglem, tak prostě musí počítat opravdu se vším
Byly to pravděpodobně naše poslední letošní závody (teda pokud se nezblázním a ještě se někam nepřihlásím) a jsem moc ráda, že Denča takhle úspěšně dokončila svůj comeback po štěňátkách. Teď se budeme více věnovat odpočinku a samozřejmě tréninku zónových překážek, které nás pořád trápí. Jak obě holky zrychlily, tak mi začaly zóny víc skákat, takže s tím budeme muset něco udělat. Máme na to celou zimu.....