Zlatá překážka Hradec Králové
). Naštěstí jsem po oba dny nemusela řídit, protože nás vezla Káťa od králováka Matěje – tímto jí ještě jednou moc děkuju, že nás v té sněhové kalamitě v pořádku dopravila tam i zpátky 
Po celý den se totiž kolem sportovní haly procházeli pánové v uniformě a tvářili se nesmírně důležitě 
Ještě teď se divím, že jsem si ani na jednom parkuru nespletla cestu a nezabloudila jsem. Navíc už týden neúspěšně bojuji s chřipkou (na marodění a válení se v týdnu nějak nezbyl čas), takže jsem měla co dělat, abych všechny běhy mezi záchvaty kašle a s plným nosem udýchala. A když jsem se připravovala na svůj třetí sobotní běh (druhý běh s Jessinkou), tak se mi ještě navíc odlepila vroubkovaná gumová podrážka u pravé boty a já musela po zbytek dne běhat s úplně hladkou podrážkou, která při každé změně směru nádherně podkluzovala
Sobotní odpoledne bylo zpestřeno soutěží 4-členných družstev, která probíhala formou štafety. Celá sobota byla potom ještě labužnicky završena ohromným slavnostním dortem k 10. výročí závodů, ze kterého dostal každý závodník pořádný kus (moje holky ochutnaly samozřejmě taky
)Jessinka běhala po celý víkend moc hezky a dokonce se o ní šuškalo, že je to „nejrychlejší bígl ve střední Evropě“, ale díky jejímu nadšení a vysoké rychlosti dělala zbytečně velké oblouky a bohužel i zbytečné chybičky. Jednou zmastila kruh (hupsla mi ho vedle a já ji musela vracet, takže jsme měly velkou časovou ztrátu) a jinak jsme bojovaly především se zónami na kladině
Houpačku a áčko si většinou ještě ohlídám, ale na kladině je Jessie jako střela. V sobotu si Jess vybojovala krásným čistým během 3. místo ve zkouškách SA1
A k mému velkému překvapení se nakonec stala celkovým vítězem kategorie SA1 v součtech sobotních a nedělních běhů agility a jumping (1. místo z 22 týmů
). Na bedně téměř ani nebyla vidět za velikým 18-tikilovým pytlem krmení, tak jsem ji musela vzít do náruče, aby bylo i na fotkách vidět, kdo že to vlastně vyhrál 
Denča narozdíl od Jessie hodně „řešila“ povrch, na který není na parkuru zvyklá. Při rychlejších obratech jí to na koberci klouzalo, a tak se bála pořádně se rozběhnout. Musela jsem ji hodně povzbuzovat, ale stejně se mi ji nepovedlo zrychlit tak, jak běhá na trávě. Díky tomu jsme bohužel nasbíraly dost trestných bodíků za čas. Ale jinak kromě jednoho chybného náběhu do slalomu v posledním běhu neudělala Denča za celý víkend jedinou chybičku – žádná shozená laťka, žádná odskočená zóna, prostě 5 běhů ze šesti bylo čistých. Jako by Dennynka věděla, že za každý bezchybný běh dostávají závodníci malou kokardu a pejskové výbornou žvýkací tyčinku
V nedělních zkouškách MA2 si Denča vyběhala krásné 2. místo a v závěrečných součtech MA2 na nás zbylo 5. místo (z 13 týmů), a to také není k zahození ![]()
Myslím, že letošní závodní sezónu jsme ani lépe zakončit nemohly. Za celý víkend jsme neměly ani jednu diskvalifikaci, běhaly jsme všechny tři s velikou chutí a dokonce jsme byly za odměnu třikrát na bedně
Domů jsme se vrátily nejen s krásným pohárem, 21 kilogramy kvalitních granulek, ale především s příjemným pocitem ze společně stráveného času. Teď holky nechám trochu odpočinout, vynecháme tréninky a budeme si užívat velké sněhové nadílky, kterou nám o víkendu nachystala „paní Zima“ 
