Vítejte na stránkách 3 bíglích agiliťaček

Sobota 20.11.2010 - Coursing (Stráž nad Nisou)

Už při MR bíglů jsme se s Martinou domlouvaly, že opět po dlouhé době vyrazíme na coursing. Společnost nám nakonec dělaly ještě holky ze cvičáku - Míša s Cherrkou, které chtěly zkusit tento sport úplně poprvé. Denča si bohužel kvůli hárání musela hon za střapcem nechat ujít (na chlup stejně jako vloni ), a tak sobotní den strávila na návštěvě u našich, aby jí nebylo líto, že ji necháváme doma samotnou, no a Jessince je střapec ukradený, a tak s námi jela pouze jako doprovod a morální podpora Ešlinky 

Ešlík dosud zkoušela jen na jaře v České Třebové krátkou rovinku a už tenkrát to vypadalo, že by jí to mohlo bavit. Ona je totiž pro každou legraci  Ale stejně jsem do Stráže n. N. jela s mírnými obavami, jestli třeba nepůjde radši po živých stopičkách, nebo jestli neuteče od střapce za jinými psy, aby si s nimi pohrála. Nakonec jsem ale byla moc mile překvapena. Možná to bylo i tím, že tady měli pořadatelé kromě igelitu na střapci přivázaný i kus čerstvé králičí kůže, která vyvolávala větší lovecké nadšení. Nejdřív mi připadalo k smíchu, jak Indýra při pohledu na střapec nedočkavě řvala a tajně jsem Martině záviděla, že má takového nadšence. Ale o chvilku později jsem musela Ešlinku také pevně držet, aby se nerozběhla na dráhu, a k tomu vydávala úplně stejný řev jako Indy  Lovecké pudy prostě nezapře - běžela poprvé v životě takhle dlouhou trať a předvedla dva krásné běhy. Bylo na ní vidět, jak je do lovu střapce zapálená a když ho potom v cíli držela v tlamičce, tak měla v očích takový ten vítězný pohled "vidíš paničko, jak jsem dobrá, nakonec jsem toho zajíčka přece jen ulovila..."  

Když Jessie viděla Ešlinku, jak běží, a když si potom čuchla ke králičí kůži, tak také začala trošku jevit o střapec zájem, a já jsem proto začala uvažovat o tom, že ji zkusíme pustit do páru s Indýrou. Ale když jsem viděla, jak je Jess ztuhlá zimou, klepe se a nepomáhalo ani zahřátí pohybem, tak jsem to nechala být a dala jsem ji do teplého pelíšku do auta...

Když jsme si odběhly každá dva běhy, tak jsme rychle vyrazily na plánovanou návštěvu do Liberce, kde už na nás čekal Ešlinčin bráška Angelo se svou paničkou. Nevím, jestli poznal, kdo jsme (přece jen jsme se spolu dlouho neviděli), ale uvítání bylo hodně radostné. Angelo chvílemi nevěděl, kam dřív skočit, jestli má skotačit s Ešlinkou nebo s Jessie  A když dováděli s Ešlíkem, tak je Jessinka dospělácky vychovávala jemným kousáním do oušek, ocásků a do zadních noh  Byl to legrační pohled, protože Jess vypadala spíš jako jejich štěně, než jako dospělá tetička  Bohužel jsme se ale s holkama nemohly zdržet déle, protože Martina měla ten den dojednanou ještě jinou důležitou schůzku, ale i tak jsem moc ráda, že jsem viděla, jak Angelo krásně prospívá a že zůstal povahou i vzhledem tím roztomilým "srdíčkovým" bíglíkem , jakým byl jako štěňátko...

Fotografie z coursingu najdete na http://janek66.rajce.idnes.cz/corsing_2010/ 

(autorce mockrát děkujeme za krásné fotky)