Vítejte na stránkách 3 bíglích agiliťaček

Na poslední výstavu v tomto roce jsme vyrazily s jičíněveskou smečkou (Jana + Bubla, Ruby a Lotka, Helča + Hudla, Punťa a Chelsie a já s Denčou a Jessie). Podle údajů pořadatele bylo na tuto výstavu přihlášeno rekordních 106 bíglů (nejobsazenější kruh celé výstavy!) - posuzovat totiž přijel pan Goran Bodegard ze Švédska a mnoho vystavovatelů asi zatoužilo po posudku od tohoto zahraničního rozhodčího. Na výstavu jsem se původně moc netěšila (říjnové Brno ve mně přece jen zanechalo určitou stopu hořkosti), ale to jsem ještě nevěděla, co mě čeká, a že se seznámím se spoustou příjemných lidiček 

 

Jana s Helčou pojaly poslední výstavu opravdu slavnostně, a tak jsme si celý den pochutnávaly na čerstvých jahodách s šampaňským, na výborných jednohubkách a nechyběly ani kuřecí řízečky a další dobroty Prostě oslava se vším všudy. Je fakt, že po druhém kelímku šampaňského ze mě tak nějak opadla nervozita a výstavu jsem si opravdu užívala

 

Jessinku jsem poprvé přihlásila do pracovní třídy. Věkově by sice ještě mohla být v mezitřídě, kde byly její sestřičky Punťa a Timmy, ale jednou je to lovecký pes se zkouškami, tak jsem si řekla, ať holka ukáže, co v ní je   Jessie v kruhu nasadila ostré tempo, a i když jsme důkladně vybíhaly co nejvíc do krajů kruhu, tak jsme i přesto téměř šlapaly na paty před námi běžící „Annie Lenox“. Jess se pěkně předvedla v pohybu a na vratkém stole byla v postoji taky moc hodná, takže si vysloužila krásný posudek, modrou stužku a hodnocení výborná! Měla jsem velikou radost a vůbec mi nevadilo, že jsme se nedostaly do pořadí.

 

Hned po pracovní třídě přišla na řadu třída šampiónů a s ní Denny. Denča byla plná energie, takže pokud se zrovna neběhalo, tak si v kruhu krátila čas blbnutím – dělala syslíka, štěkala, abych jí dala mňaminu, a prostě s ní šili všichni čerti  Pan rozhodčí Denču sice ohodnotil známkou výbornou, ale do pořadí ji nedal (tomu se ale vůbec nedivím, protože se opravdu nechovala jako „žampiónka“  ).

 

Celá naše výprava byla více než úspěšná - všichni naši bíglíci prošli na „výbornou“  - a Lotynka (babička Denči) si dokonce vyběhala 3. BIS ve veteránech a dostala nádherný pohár. Pan rozhodčí tentokrát dával přednost tmavším bíglům (s výraznou černou dekou) a během posuzování nešetřil hodnocením VD (dokonce jsem zahlédla i pár zelených stužek ). Hodnocení i posudků, které holky dostaly, si moc vážím a jsem ráda, že se nám zase jednou zadařilo 

 

Po návratu z výstavy jsme v Jičíněvsi do autíčka přibraly Sikinku, která u nás zůstala do neděle. Nedělní odpoledne totiž tradičně patřilo cvičáku a musím uznat, že i když teď Siki agility dlouho netrénovala, tak běhala úplně super a dokonce na parkuru reagovala líp než ty moje ušatý neposluchy  Pro letošní rok to bylo pravděpodobně naše poslední společné cvičení, ale já pevně doufám, že vše dopadne tak, jak má, a Sikinka neztratí svůj elán a obdivuhodnou vitalitu a na jaře spolu zase začneme brázdit parkury