V pátek 9. ledna 2009 jsme vyrazily na dámskou jízdu do Olomouce, kde se konala národní výstava psů. Budík nás neodbytně probral ze snů už něco před třetí hodinou - to, abychom stihly ranní venčení, a kolem 4. hodiny už jsme nesedaly do auta, abychom byly v Jičíněvsi včas. Na cestu do Olomouce vyrazilo plné auto psů a lidí
Čím víc jsme se blížily k Olomouci, tím víc klesala venkovní teplota – na místě pak bylo téměř -18 stupňů, takže jsme při přenášení věcí z auta do pavilonu stihly pořádně promrznout
Při této teplotě Jessince přestávají ťapat nožičky, a tak chudinka venku kulhala snad na všechny čtyři
Naštěstí bylo v pavilonu docela teplo, takže jsme se brzy zahřály – holky si zadýchaly boudičku a nepopírám, že na zahřátí dvounožců měl velkou zásluhu i výborný horký svařáček
Bíglíky posuzoval pan rozhodčí Henryk Fonfara z Polska. Jeho posuzování nebylo co vytknout, pro nás byla smůla snad jen v tom, že upřednostňoval hodně tmavé bígly
BOBa si ale zcela po právu odnesl krásný Beagelee BlackJack, který potom vyhrál v závěrečných soutěžích i nejlepšího psa 6. skupiny (BIG). U pana rozhodčího jsem si také všimla, že v průběhu posuzování několikrát nečekaně hlasitě zatleskal, aby viděl reakci vystavovaných psů – s tím jsem se ještě nesetkala.
Jessinka se předvedla opět ve
třídě pracovní a naší výpravě rozhodně ostudu neudělala. Na stole dokonce při ukazování zoubků stála v postoji jako socha – přestože se jí pan rozhodčí díval až do krčku, tak Jessie držela jako žádný jiný pes
Ohodnocení
výborná si opravdu zasloužila
Co na tom, že skončila na 5. místě, které se nehodnotí...
(na fotografii je zachycena v průběhu stavění do postoje - toto fakt není její vyhlášený výstavní postoj )
Posudek: Bicolor fena, dobrá hlava, ideální hřbet, dobrá horní linie, menší formát, dobrá kostra, elegantní v pohybu.
Denču jsem měla přihlášenou opět ve třídě vítězů, takže proběhla rychlá výměna psisek – Jessinka dostala za odměnu kousek párku a šla spinkat do boudičky a Denča plná energie nastoupila do kruhu. Dokud se v kruhu běhalo a něco se dělo, tak to bylo v pohodě, ale čekání Denny fakt nemá ráda. Na stole ale byla při psaní posudku naštěstí hodná a zvědavě si prohlížela pana rozhodčího – ten ji jen vytknul to, že je štíhlejší a díky tomu má výraznější spodní linii (no jo, ale to on neví, že psům-agiliťákům přece bříško nesluší ) S ohodnocením výborná 3 jsem byla spokojená
Posudek: Dobrá hlava, rovný hřbet, výraznější spodní linie, dobré končetiny, dobrá v pohybu, předhrudí by mohlo být výraznější, dobrá povaha.
Po skončení posuzování jsme se vydaly navštívit stánky, abychom nakoupily nějaké nové blbůstky na hraní a také něco na zub. Lotynka si odpoledne ještě zaběhala v závěrečných soutěžích, kde skončila jako 3. nejkrásnější veterán a dostala krásný pohár a dárkový balíček – ta holka má prostě pořád šmrnc A pak už jsme pomalu začaly balit a skládat věci do auta, což byl při čtyřech lidech, sedmi psech a hromadou nakoupených věcí docela oříšek Ale vše se zvládlo, cesta domů utekla jako voda a večer kolem půl desáté už se holky spokojeně válely v pelíšku